Říkáš ZDARMA, inkasuješ miliony

Hlavní fronta odporu modernizace železničního mostu na pražské Výtoni má dvojí tvář. Ve veřejném prostoru se hlasitě prezentují jako altruisté zachraňující výtoňský železniční most. V tichosti se však podílejí na veřejných zakázkách města za miliony korun. Řeč je o konsorciu zahraničních projektantů (COWI- WaltGalmarini), které v Praze zaštiťuje slavný a veřejně známý pan architekt Petr Tej.

Petr Tej a švýcarská společnost WaltGalmarini inkasovali v minulosti miliony korun za studie, jejichž politickým a ideovým iniciátorem byl bývalý radní pro dopravu pan Adam Scheinherr. Dnes, v roce 2024, předseda politické formace Praha Sobě.

Hlavní město Praha či TSK si od nich během let 2019-2021 objednalo celkem 4 studie v celkové hodnotě přesahující 2,7 milionů korun (linky na smlouvy jsou uvedeny níže).

Dle názvu vypadají studie celkem nevinně. Jde vesměs o konceptuální studie mající ambici řešit okolí železničního mostu pod Vyšehradem, či problematiku mostních lávek pro pěší. Po hlubším začtení do předmětu plnění však zjistíte, že jde i o takové drobnosti, jako jsou ideové návrhy jednokolejného železničního mostu přes Vltavu či „vyšetření“ jednoho ze tří hlavních nýtovaných polí ocelových vazníků mostu.

Mimochodem, na železnou konstrukci železničního mostu dělal už v roce 2018 odborný posudek renomovaný Kloknerův ústav při ČVÚT. Pan architekt Petr Tej je shodou okolností jedním z jeho vedoucích pracovníků. Jenomže posudek Klokneráku tehdy zřejmě nehrál úplně do not obchodním partnerům Petra Teje. Praha si proto pod vedením Adama Scheinherra nechala z veřejných peněz města udělat další posudek, který by možnost opravy mostu „více“ připustil. Konkrétně šlo o studii, kterou objednala městská firma TSK (Technická správa komunikací) a jako náhodou ji zhotovila švýcarská společnosti WaltGalmarini za bezmála 70 tisíc EUR. Že by náhoda?

Z veřejného krev neteče

Hlavní město si tak de facto za vlády politického aktivisty Adama Scheinherra zadávalo projektové a konzultační práce na majetek (železniční most), který nevlastní (vlastní jen lávky pro pěší). Praha tedy reálně utrácela veřejné prostředky (peníze daňových poplatníků) na projekty, na které již jiné veřejné prostředky (peníze daňových poplatníků) vynakládal další veřejný subjekt, vlastník mostu, státní firma Správa železnic. Ta pro změnu investovala do statických posudků, neboť připravovala mezinárodní architektonickou soutěže na nový tříkolejný most i na řešení problematiky celé Výtoňské předmostí.

Když SŽ vypsala v květnu roku 2021 mezinárodní architektonickou soutěž na nový most, minimálně část tehdejšího konsorcia „Dissing + Weitling, COWI, Petr Tej, WaltGalmarini“ měla velký náskok nad ostatními soutěžícími. V té době totiž již měly některé výše uvedené subjekty podepsané smlouvy s městem a měly tak zajištěné příjmy od Magistrátu či TSK přesahující 2,7 milionů korun. Reálně ale měly za peníze pražských daňových poplatníků celou oblast Výtoně velmi precizně zmapovanou a „očuchanou“. Přesto, v mezinárodní architektonické soutěži na nový most, který vypsala SŽ, neuspěly.

Zřejmě půjde o velkou náhodu, když dnes v Praze reprezentuje mezinárodní tým COWI-WaltGalmarini známý architekt Petr Tej. Aktuálně tato skupina nabízí ZDARMA provedení studie proveditelnosti s cílem opravit stávající starou mostní konstrukci. Od roku 2018 již od města inkasovali ve spojení s železničním mostem přinejmenším 2,7 milionů korun.

 Smlouvy: